Koho se AI Act v Česku opravdu týká?

AI Act, tedy nařízení EU 2024/1689, rozlišuje dvě role. Poskytovatel AI vyvíjí a uvádí na trh. To jsou OpenAI, Google nebo Microsoft a míří na ně většina nařízení. Nasazující subjekt AI používá při své činnosti. A tím je dnes skoro každá firma.

Checklist: týká se AI Act vaší firmy?

• Píše někdo u vás e-maily, texty nebo shrnutí v ChatGPT či podobném nástroji?
• Máte Microsoft 365 s Copilotem nebo Google Workspace s Gemini?
• Dělá u vás marketing grafiku nebo texty pomocí AI?
• Třídí u vás někdo životopisy pomocí AI?

Stačí jedno ano a vaše firma je nasazující subjekt. Pokud máte pocit, že u vás AI nepoužívá nikdo, vyplatí se zeptat. Podle průzkumů z okolních trhů ji při práci používá zhruba pětina lidí. Ve firmách, kde se to nikdy oficiálně neřešilo, bývá to víc. Jen o tom nikdo nemluví, protože to nepovažuje za důležité.

Týká se to i živnostníků?

Ano. Nasazujícím subjektem je každá fyzická i právnická osoba, která AI používá v rámci své pravomoci. Výjimkou je jen čistě soukromé použití doma. Evropská komise k tomu upřesnila, že podnikání, obchod, výkon povolání nebo pravidelný ekonomický prospěch znamenají profesionální činnost.

Na národní zákon čekat není třeba

AI Act je nařízení, ne směrnice. Platí přímo v každé zemi unie, bez ohledu na to, jak daleko je národní legislativa. Národní zákon řeší jen to, kdo bude kontrolovat a jakým postupem.

Co z toho pro vás vyplývá

Z více než sta článků se běžné firmy týkají tři.

• Článek 4, AI gramotnost. Lidé, kteří s AI pracují, jí mají rozumět na přiměřené úrovni. Po červencové novele Digital Omnibus jde o povinnost snahy, ne výsledku. Zrušená ani odložená ale nebyla.
• Článek 50, transparentnost. Chatbot musí zákazníkovi hned na začátku říct, že je stroj. Realisticky působící vygenerovaný obrázek, zvuk či video se při zveřejnění označuje.
• Článek 5, zakázané praktiky. Pro běžnou firmu hlavně zákaz rozpoznávání emocí na pracovišti.

Podrobněji je rozebíráme na stránce AI Act.