Nejvyšší sazba je 35 milionů eur nebo 7 % obratu. Za neproškolené lidi ji ale nedostanete.
O pokutách za AI Act koluje hodně čísel a většina se cituje bez kontextu. U povinností, které se týkají běžné firmy, má nařízení tři různé úrovně.
Nejvyšší sazba v nařízení platí pro článek 5, tedy pro krátký seznam věcí, které se nesmí vůbec. Platí od února 2025.
Běžné firmy se z něj prakticky týká jedna položka: rozpoznávání emocí na pracovišti. Kamera, která vyhodnocuje, jestli lidé vypadají soustředěně. Software, který při pohovoru čte mimiku uchazeče a hodnotí, jestli působí důvěryhodně. Pracoviště se vykládá široce, patří sem i práce z domova a nábor. Výjimky jsou jen zdravotní a bezpečnostní.
Firma se k tomu většinou dostane nechtěně. Někdo koupí nástroj na sledování produktivity a neví, co přesně dělá.
Od 2. srpna 2026 platí článek 50. Chatbot, který komunikuje se zákazníky, musí hned na začátku konverzace dát najevo, že je stroj. Vygenerovaný obrázek, zvuk či video, které působí jako skutečný záznam, se při zveřejnění označuje.
Za porušení je strop 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového obratu. U malých a středních firem se uplatní nižší z obou částek.
Za nesplnění článku 4 o AI gramotnosti nařízení samostatnou pokutu nestanovuje. Sankce si určují národní orgány.
Povinnost přitom platí od února 2025. Novela Digital Omnibus ji v červenci 2026 zmírnila na povinnost snahy, nezrušila ji. Kdo tvrdí, že za neproškolené lidi hrozí 35 milionů, míchá dvě různé věci.
Pokuta je ta méně pravděpodobná část problému. Dražší bývá, když smlouva klienta nebo osobní údaje skončí ve veřejném chatbotu, a to už je i ochrana osobních údajů s vlastními sankcemi. Když nabídka nebo report odejde s číslem, které si AI vymyslela. Když zaměstnanec pošle peníze na pokyn naklonovaného hlasu jednatele. A když se klient zeptá, jak to máte s AI ošetřené, a vy nemáte co ukázat.
Za samotný článek 4 nařízení samostatnou pokutu nestanovuje, sankce určí národní orgány. Povinnost ale platí a Komise uvádí, že interní záznamy o školeních a opatřeních by firmy vést měly.
Tato sazba se týká výhradně zakázaných praktik z článku 5. U transparentnosti je strop 15 milionů nebo 3 % obratu a malé a střední firmy platí nižší z obou částek.
Určí to národní zákon o dozoru. Samotné nařízení nechává sankce za článek 4 na národních orgánech.
Nevíte, co z toho platí u vás? Napište nám a řekneme vám to na rovinu.
Napsat na WhatsAppPoužíváme cookies na měření návštěvnosti a výkon reklam. Nezbytné běží vždy, zbytek jen s tvým souhlasem. Více info